dle územněsprávního členění z roku 1855,
okresy : Novopacký, Turnovský, Semilský, Rokytnický, Trutnovský, Vrchlabský, Žacléřský, Broumovský, Dobrušský, Jaroměřský, Náchodský, Rychnovský, Jilemnický, Jičínský, Žamberský, Novodvorský

65.Turnovský kartounový typ je pozdní variantou mramorovaného typu (viz) a je z pojizerského nábytku dekoračně nejrozvinutější a nejbohatší. Vyznačuje se modrým, nebo zeleným fondem posetým přes šablonu malovanými, pravidelně prostřenými květinkami, snítkami nebo sítí z kvítků. Výzdoba fondu je spolu s pojmenováním přejatá z potiskového dekoru kartounů, látek z místních textilních fabrik. Nacházíme jej na skříních a truhlách v rázu lidového baroka od třicátých let 19. století na Turnovsku a Semilsku. Římsy skříní jsou tu traktovány bohatým profilováním, vlnami, řezbami volut, mušlovců, nástavcových mřížek a pod římsami na zkosených rozích pak řezanými nebo malovanými čabrakami. Hlavní motiv,na jedno i dvoukřídlých skříních, zde tvoří světci zasazení do věnečků a polí zdobených květinovými pásovými rámy. Představuje se zde Panna Maria Bozkovská zvaná též "Královna hor" (nedaleké poutní místo Bozkov u Semil, německy Boskau),ze vzdálenějšího poutního místa pak Panna Maria Svatoňovická (dodnes živé poutní místo Malé Svatoňovice u Trutnova, německy Klein Schwadowitz) a nejčastěji, malovaná P.Maria Vambeřická z poutního místa Wambierzyce (německy Albendorf) ve vzdáleném Kladsku.
Na druhém křídle dveří s P. Marií obvykle sousedí sv. Anna Učitelka nebo sv. Josef, sv. Antonín, sv. Kateřina a nebo sv. František. Tento typ podobně jako mramorované typy, doprovází malované šlahounové růže, věnečky a žlutavá pole s bravurně malovanými ptáčky. Podle nich lidem nazývané též jako skříně "ptáčkové" .
Sbírka národopisného oddělení HM NM vlastní od kartounového typu skříň s malovanou P.Marií Vambeřickou a sv.Annou Učitelkou NČ 4950, skříň s P.Marií Vambeřickou a sv.Kateřínou získanou z Pecky u Nové Paky 59, dále skříň se sv.Annou Učitelkou NČ 621 (vyhraženo animaci) získanou ve Vrchlabí, se sv.Terezií a sv.Kateřinou s pěknou rokokovou mřížkou na římse 3851 získanou ve Slané u Semil, se sv.Barborou 69516 se sv. Kateřinou a sv. Františkem 67550 a se sv.Josefem a sv.Kateřinou 69517. Výjimku tvoří kartounová skříň 623, kde na dveřích, na místech světců jsou malovány dva stromy života.
Oddíl doplňuji o obrázky kartounové skříně a truhly z Turnovska, které jsou v soukromém držení.
 
 

Literatura :

Stránská,D.:
   Tvůrci lidového umění.Výroba v Pasekách nad Jizerou a v Sobotce.
   In.:Český lid.43,Praha,1956,S.124-130
 
 

dle územněsprávního členění z roku 1855,
okresy : Novopacký, Semilský, Turnovský, Rokytnický, Trutnovský, Vrchlabský, Žacléřský, Broumovský, Dobrušský, Jaroměřský, Náchodský, Rychnovský, Jilemnický, Jičínský, Žamberský, Novodvorský

Studenecký typ se vyznačuje šípovou malbou fondu vrstvenou pod sebe ze šrafovaných, přímých a lomených linií střídaných v barvách bílé, tmavě a světle modré.Vedle převažující produkce Podkrkonošského malovaného nábytku s mramorovaným a kartounovým fondem tvoří jen malou, málo známou skupinu. Je ale nutno zmínit, že fond se šípovitou malbou je starší než zmíněný mramorovaný a kartonový nábytek. V našich sbírkách je doložen skříní datovanou 1779 vedenou pod č.i.3866. Druhá skříň je datová 1787 a najdeme ji v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově s inv. č. E/4438. Obě skříně pochází ze Studence u Nové Paky z dílny truhlářského rodu Vinterů. Dokládá to podpis truhláře V. Vinter, Studenec, na zadní desce skříně dat. 1787. Obě tyto skříně mají truhlářskou výzdobu malovaných polí, starší má na dveřích nad sebou dvě ozdobně, svorkami v rozích, prolomená pole. Mladší je má olištovaná. Na pokosených rozích i na bocích mají obě skříně nad sebou naklížená úzká pole. Na kratších stranách jsou zakončená od rohů odsazenými konvexními oblouky, stejně jako zásuvky pod dveřmi. Obsah zdobných polí na dveřích představuje u starší skříně starou formu centrálního uspořádání malby květů. U novější vychází květy z vázy. Představují strom života (viz) - jednotu rodinné a křesťanské sounáležitosti.