dle územněsprávního členění z roku 1855
okresy : Novopacký, Semilský, Turnovský, Rokytnický, Trutnovský, Vrchlabský, Žacléřský, Broumovský, Dobrušský, Jaroměřský, Náchodský, Rychnovský, Jilemnický, Jičínský,  Žamberský, Novodvorský

64.Podkrkonošský mramorovaný typ, zvaný též obláčkový, nebo pojizerský. Patří do velké a bohaté skupiny lidového nábytku Českého ráje a je doložený z dílen na horním toku Jizery. Byl vyráběn a prodáván do širokého okolí od konce 18. století do poloviny 19. století. Oproti ostatnímu nábytku produkovanému v severních a východních Krkonoších jde o převážně českou výrobu, pro českého zákazníka. Nábytek z tohoto nejlépe zastoupeného regionu je ve sbírce presentován asi padesáti kusy. Dovoluje doložit vznik, vývoj a zánik tohoto typu.
Pro osvětlení počátku jsou shodou okolností ve sbírce zachovány dvě konstrukčně, rozměrově a truhlářskou výzdobou shodné skříně. Starší datovaná 1798 - 92334 má ještě, podobně, jako nábytek konce 18. století, zelenavý fond. Její o deset let mladší verze datovaná 1808 - 38044 má již fond tzv. mramorovaný, truhláři a malíři té doby zvaný obláčkový. Bližším ohledáním bylo potvrzeno, že se u starší, ani u mladší skříně nejedná o přemalbu. Žádné skříně ani truhly mramorového typu nejsou v naší sbírce datovány před rokem 1800. Nejstarší mramorovanou skříň datovanou 1796 má ve sbírce Vlastivědné museum Vysoké nad Jizerou (viz). Vlastní mramorování v podstatě představuje bíle malovaná zvlněná síť na tmavomodrém fondu. Tato síť je dále stínována světle modrou barvou. Při pohledu zdáli pak celek vnímáme podobně, jako žilkování v mramoru.

Celou truhlářskou produkci mramorovaného nábytku, stejně jako vývoj jeho malířské výzdoby, lze rozdělit do tří vývojových fází.
Prvá od roku 1800 do cca 1820 přejímá truhlářskou výzdobu z 2. poloviny 18. století. Některé skříně ještě zachovávají konstrukci dveří na rám a výplň. Rámové výplně jsou čestným místem pro hlavní zdobný motiv. Lištami pak jsou oddělené zdobné pásy na fondu pod vrchní římsou a nad spodní obvodovou římsou. Lišty dále vymezují ostatní zdobná pole na bocích i na čelní stěně. Viz skříně dat. 1804-101178, dat. 1805-32817, dat. 1814 - 69816, 65490, 93991
 
 

U starších truhel jsou víka ještě původně konstruována do rámu s dvěmi výplněmi. Zdobná pole na přednici jsou olištována stejně, jako víka u novějších truhel. Viz truhly -  32818, 4433, 62269, 2424
 
 

Literatura :

Stránská,D.:
   Tvůrci lidového umění.Výroba v Pasekách nad Jizerou a v Sobotce.
   In.: Český lid.43,Praha,1956,S.124-130

Johnová,H.;Staňková,J.;Baran,L.:
   Lidový malovaný nábytek v českých zemích.
   Praha,1989

Burgert P.:
   Malující truhlář.
   In.: Krkonoše, Jizerské hory. 6/09,Vrchlabí,2009,S.5-9

Schier,B.:
   Haus und Hausrat.
   In.: Heimatkunde des Bezirkes Friedland
   in Böhmen.II,4,S.326-355,Friedland,1929