PŘÍNOS K POZNÁNÍ TYPŮ MALOVANÉHO NÁBYTKU V JIŽNÍCH ČECHÁCH
                                                                                          ZORA SOUKUPOVÁ, Jihočeské muzeum, České Budějovice

Ke studiu lidového malovaného nábytku je zatím velmi málo odborných prací, a to zvláště takových, které by se zabývaly jednotlivými národopisnými oblastmi. Nebyla dosud provedena žádná typologie, ani se nezkoumala příslušnost malovaných vzorů k jednotlivým etnografickým oblastem. Zdálo by se, že provedení hlubšího rozboru bude sotva možné, neboť nábytku v našich muzeích je poměrně málo a pokud je, nebývá lokačně určen. Můžeme tedy přistoupit spíše jen k hypotézám, často velmi skrovně podloženým.
      V posledním čase jsme nalezli v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích cennou' pomůcku. Jsou to výkresy dětí z různých německých škol v jihočeském pohraničí. Za okupace působil totiž na gymnasiu v Českých Budějovicích profesor kreslení Friedrich Blumentritt, nadšený obdivovatel lidového umění německého obyvatelstva. Spolu s firmou L. a C. Hardhmuth, která poskytla příslušné pomůcky, podnikl zajímavou akci. Pod vedením učitelů kreslení obmalovávaly děti na pauzovací papír vzory maleb z lidového nábytku, někdy dělaly i náčrty celých kusů. Pak je přenášely na školní Hadrmuthovské čtvrtky a kolorovaly podle skutečných barev. Podle zápisů u výkresů šlo o akci, která měla za úkol zachránit lidové umění. Podle různých schopností žáků jsou práce někdy cennější, jindy méně zdařilé. Nesmírnou výhodou je však dokonalá pasportizace všech prací. Na každé je jméno žáka, který práci provedl, jméno učitele a místo školy, ale co je hlavní - jméno a adresa majitele toho kterého kusu nábytku. Je vidět, že děti či učitelé se pídili po truhlách a almarách i o prázdninách v místech a okolí svého bydliště. Na několika pracích je napsáno, že nábytek byl nakreslen v určitém místě, ale že pochází po babičce z jiné, dále jmenované vesnice. V několika případech se objevuje poznámka, kdo nábytek vyráběl. Šlo tedy u žáků o celkem poctivou popisnou práci s pátráním po původu věcí, nejen o zachycení estetické stránky předmětů. Tam, kde byly vzory tradovány zpaměti, je to vyznačeno.
      Při přípravě expozice jihočeského malovaného nábytku na tvrzi Žumberk (jižně od Českých Budějovic) vzpomněla jsem si i na tento materiál, který by mohl být přínosem k typologii malovaného nábytku v jižních Čechách. Po vyřazení bezcenných malůvek nebo prací dělaných podle fantazie jsem se pokusila roztřídit několik stovek tohoto materiálu podle typů. Výsledek je překvapující a radostný. Asi z 250 zbylých kreseb byly utvořeny dvě skupiny: Nejjasněji se objevil typ mnou původně předpokládaný a nazvaný "Volarský". V majetku Jihočeského muzea a některých muzeí je řada těchto typů a z terénu z okolí Volar jsem sama získala 4 kusy. Je to výrazná malba rozevlátých karafiátů a vzdušných květin na bílém poli vyrůstajících na zvláštních stínovaných pahorcích, s dílkovaným stínovaným rámečkem kolem pole. Z pahorků rostou hlavní kytice, rozličné stromečky a plamínky. Bývá zde, hlavně na lištách, plno lesních zvířátek a ptáků. Celá malba je realistická. Šedesát pět kusů maleb z Blumentrittovy akce potvrzuje mé předchozí určení: 21 kusů je přímo od Českých Žlebů, mnoho je z Lenory, z Dobré u Volar, z Nové Pece, z Horní Plané a z celé této oblasti.
                                                                                                                             str.123

      Objevnější se mi ukázala druhá skupina zvláštního druhu malby v počtu 84 kusů, mnou nazvaná "dužinaté stonkovité rostliny s bublinkami". Tento vzor se vyskytuje pouze na truhlách. Viděla jsem skutečné 3 truhly tohoto druhu. Jedna pochází od Českých Žlebů, druhá je neurčena, třetí se nachází v prachatickém muzeu. Jsou to na barvou nepodložené dřevěné ploše červená pole a v nich zvláštní stonkovité vlnící se dužinaté rostliny černých kontur s bublinami v těle. Často zde bývají fantastická zvířata jen stínově pojatá. Vypadají jako jeleni na bruslích nebo jako zvíře mezi ptákem a velbloudem. Pole mají vesměs dovnitř vykroužené rohy, malba je v polích i mimo ně. Kdyby právě v této školní akci nebylo tolik (zřejmě z jedné dílny a podle určení letopočtů z celého 19. století) maleb, mohli bychom je považovat za naivní a ojedinělé kusy. Lokalizované jsou hlavně do vesnic v okolí Prachatic, a to západním a jižním směrem, z toho jen z Křišťanovic 20 kusů. Díky této školní akci můžeme dnes děkovat za objevení tohoto zajímavého typu.

                                                                                                   Truhla s malbou "stonků s bublinami". Prachaticko.
                                                                               nv. Č. E-N-28, truhla Prachatického typu, dat.1832,
                                                                                                v. 75  x  š. 114,5 x hl.60 cm,
                                                                                              vystavena v expozici Jihočeského muzea na
                                                                                             Tvrzi v Žumberku,majetek Prachatického muzea,
                                                                                      obrázek laskavě poskytlo Prachatické muzeum,
                                                                                                          foto Mgr. Petra Richterová
 

      Druhou cennou pomůckou jsou moje současná zjištění z terénu z okolí Lhenic na Prachaticku. Nalezla jsem zde 3 truhly, které můžeme počítat k tomuto vzoru. Dvě jsou poněkud jinak členěné, vzory jsou omezené jen na hlavní čtverec a postranice olemované jakýmsi širokým červeným mramorováním s oněmi typickými bublinami, které zde hrají hlavní výtvarnou roli. Jedna truhla je typická malbou mimo hlavní čtverce jako z většiny truhel z Blumentrittovy dokumentace. Kdybychom viděli její černobílou fotografii, bez rozpaků bychom ji zařadili mezi nejtypičtější. Její barevnost je však naprosto odlišná - převládá zde tmavozelený základ.
      Zjistili jsme i typ tzv. "čtvercových polí". Tímto způsobem malované truhly a almary nacházíme po celém Doudlebsku, na Netolicku, na Písecku a Vimpersku. Rozsah rozšíření tohoto typu je překvapivý a ukazuje na rozsáhlou výrobu. Plocha přední stěny u truhel je členěna na dva středové čtverce, u almar jednodveřových na jeden obdélník. Kolem tohoto středového pole je další členění v obdélnících a čtvercích. V hlavním poli bývá váza s velkými květy, v ostatních velké motivy růží, hroznů a jiných plodů. Rohy tvořené malými čtverci bývají často vyplněny kroužkem z teček. Celá malba je v sytých velkých barevných plochách. Školní malby potvrzují,
                                                                                                                                         str.124

                                                                                                              . 
                                                                             Skříň s malbou "čtvercových polí". Českobudějovicko.
                                                                                              Foto archív Jihočeského musea v Českých Budějovicích 1974.

 že vzory vesměs pocházejí z okolí Českých Budějovic, Krumlova, tedy z Doudlebska. V jihočeských muzeích je těchto typů nejvíce, v samotném Jihočeském muzeu je 7 exponátů.
      Později se na samotném Doudlebsku, tedy v okolí Trhových Svin, vyráběly skříně (u truhel nemáme doklady) s empírovými sloupky, hranaté, dvoudvéřové s malbou drobných girland kytic rostoucích z vázy, pole nahoře zakončena oblouky, v dolní části čarami naznačujícími mřížkování. Některé z těchto almar jsou již přebarvené, malované netvůrčím způsobem působícím až kýčovitě.
      Další skupina potvrzuje materiál získaný v muzeu v Jindřichově Hradci, kde je zastoupen čtyřmi kusy typ "čtyřlistů". Z akce školních kreseb máme 21 dokumentů tohoto neobvyklého motivu. Jsou z vesnic od Nové Bystřice a Stráže nad Nežárkou. Jde o velký a ústřední motiv čtyřlistu. Je to vlastně pole výřezového barokního okénka často rozvinutého až do volného, jednoduchého čtyřlistu, uvnitř i zvenku zdobeného rostlinnými motivy.

Skříň s malbou "čtyřlístků". Jindřichohradecko.
    Foto archív Jihočeského musea v Českých Budějovicích 1974

                                                                                                                          ...

                                                                                                    Skříň s kyticí tulipánů. Vimperk.
                                                                                 Foto archív Jihočeského musea v Českých Budějovicích 1974.

      Zajímavou a typickou kapitolou malby na jihočeském lidovém nábytku je malba jihočeských Blat a okolí. Ta již pochopitelně nesouvisí s Blumentrittovou akcí, neboť pochází z území ryze českého, kam jeho zájem nezasahovaI. Blatská malba na nábytku je kupodivu střízlivá oproti honosnému kroji a lidové architektuře. Je jemná, na první pohled neefektivní, s měkkým rostlinným ornamentem na většinou nebarveném, hnědém základě. Tentýž vzor se vyskytuje na almarách, truhlách, postelích a kolébkách. Jsou to barevné růžičky často komponované do věnečků a kytic. Tento vzor je hojně zastoupen v muzeích v Soběslavi, v Bechyni a v Milevsku; zasahoval tedy až ke středním Čechám. V orámování polí kolem tohoto vzoru jsou typické svorky. Jen v Soběslavi je tento svorkový prvek na dvou almarách a čtyřech truhlách, v Bechyni na jedné truhle, v Milevsku na jedné almaře a jedné truhle.
      Na blízké sousedství středních Čech ukazuje členění vzoru většiny truhel do tří namalovaných zásuvek napodobenina měšťanských zásuvkových prádelníků. U lidu byly většinou tři zásuvky jen namalované. V této oblasti byla kromě střediska tohoto typu malby ještě nějaká větší dílna, kde se maloval nábytek zvláštní drobnou malbou s drobnými malovanými lístky na girlandách, většinou v bílé a černé barvě. Jsou zde také jinde se nevyskytující růžové a bleděmodré šípky. Podkladová barva nábytku bývá zelená. Tato typická malba je v šesti
                                                                                                                                 str.126
případech na almarách s empírovými sloupky ve výše jmenovaných muzeích. V Milevsku je tento druh malby i na třech truhlách. Na třech almarách z uvedených šesti je vzor vyveden až do jakéhosi hlavního květu, nepříjemně připomínajícího atomový hřib. Tyto dva druhy malby nebývají datovány. Zřejmě se to v dílnách nedělalo, mladší nábytek se vůbec řidčeji datoval. Podle tvaru truhlářské práce nebudou tyto kusy starší nežli z poloviny 19. století. Za nejstarší můžeme pokládat truhlici menších rozměrů z milevského muzea v hnědavých zemitých tónech s motivem svorek i drobných lístků se šípky. Je možné, že původně jedna dílna s těmito druhy vzorů se později rozdělila, takže každý majitel používal jen některé vybrané motivy, které časem vyhranil do typického dekoru.
      Taková je tedy bilance zatím jen zběžně zhodnoceného materiálu, který nám časem podrobnějším studiem vývoje vzorů a srovnáváním přinese více poznatků.
                                                                                                                                 str.127