Malovaný nábytek ze sbírek Muzea Vysočiny Pelhřimov.
 Obrázky a popisky na této stránce, ze sbírkové dokumentace, laskavě poskytlo
Muzeum Vysočiny Pelhřimov.

 

7/79 - Koutní skříňka - v muzeu od r. 1979, pochází z rodiny Drahozalovy ze Speřic čp. 4     (Speřice je část obce Jiřice, okr. Pelhřimov),
v. 100 x š. 44 x hl. 35 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

 

4356/R - Police malovaná, 2/4 19. století, Vysočina,
v. 38 x d. 137 x hl. 12.5 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Police svým tektonickým i zdobným provedením patří k obecnému typu výbavy lidového interiéru Čech a Moravy. Liší se zpravidla zdobením, zde malbou růžiček na modravém fondu. Motiv představuje rodovou prosperitní symboliku tzv. "zmnožení", kde z květu růže vyrůstají lístečky co kýžená nová generace. Pravděpodobný původ Vysočina, 2/3 19. století.

 
 

4362/R - Truhlu roku 1945 daroval muzeu dr. Menšík, synovec pelhřimovského děkana Msgre. Františka Bernarda Vaňka (+1943), jenž sbíral lidové umění. V současné době je umístěna spolu se skříní 4363/R v expozici F. B. Vaňka v "Domečku" v pelhřimovské Děkanské zahradě.
Rozměry truhly v. 68 x š. 109 x hl. 64 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Truhla patří přechodovému obloučkovému typu bytujícímu v regionu jižně od středních Čech. Obloučkový typ je doložen ve sbírkách Etnografického odd. NM v Praze, v Městském muzeu v Sedlčanech, v Muzeu Příbram a Muzeu Podblanicka ve Vlašimi. Vyskytuje se v prvé polovině 19. století.
 
 
 
 

.

,

Detaily polí dveří skříně 4363/R
 
 
 
 
 
 
 
 
 

.

4364/R - Skříň ve stylu lidového biedermeieru,
1/3 19. století, Pelhřimovsko,
rozměry v. 168 x š. 93 x hl. 49 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.
 
 
 
 
 

..
 
 

.

Detaily polí dveří skříně 4364/R

.
 

4365/R - Skříň ve stylu lidového biedermeieru, 1/3 19. století, Pelhřimovsko,
vpravo detail levého horního pole dveří, v. 181 x š. 109 x hl. 50 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Skříně 4363/R, 4364/R a 4365/R patří k endemitu Pelhřimovska. Signifikantní znaky: lidový biedermeier, dvoukřídlá s černými nárožními sloupky, horní římsa s podbrádkou řezaná a malovaná dílkováním, dole zásuvka, hranolové nožky, modravý fond, na rámových dveřích dva páry žlutavě rámovaných výplní na nich červená pole se vzdušnou květinou malbou zasazenou do košíčků - květináčů, znázorňující strom života.
 
 
 
 
 
 
 
 

4366/R - Kolébka, na kolébadlech, 1/3 19. století, Pelhřimovsko,
v. 64 x š. 99 x hl. 100 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Na čelech staré znázornění stromu života vyrůstajícího z kořene, tradované na Vysočině. Je doložen ve sbírkách Etnografického odd. NM v Praze a v Muzeu Vysočiny Pelhřimov. Vyskytuje se na Vysočině od konce 18. století do poloviny 19. století.
 
 
 
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

7725/R - Výplň malovaných dveří skříně, 1/3 19. století, Pelhřimovsko,
Dveře malované skříně, v. 128 x š. 76 cm, malované pole 40 x 48 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Malba výplně představuje nejstarší znázornění stromu života (viz) který vyrůstá z kořene, je podobně staré jako na truhlách 7735/R a 11943/R a na kolébce 4366/R. Obdobné znázornění je doloženo ve sbírkách Etnografického odd. NM v Praze a v Muzeu Vysočiny Pelhřimov. Vyskytuje se na Vysočině od konce 18. století do poloviny 19. století.
 
 
 
 
 

7735/R  - Truhla, 1/3 19. století, Pelhřimovsko,
v. 68 x š. 110 x hl. 65 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Na přednici v rámovaných polích staré znázornění stromu života vyrůstajícího ze stonku a kořene. Toto znázornění je doloženo ve sbírkách Etnografického odd. NM v Praze a v Muzeu Vysočiny Pelhřimov. Vyskytuje se na Vysočině od konce 18. století do poloviny 19. století. Výzdoba víka truhly je shodná s výzdobou přednice.

Níže detail levého bočního pole truhly 7735 R.
 

Detail levého boční pole truhly 7735 R
 
 
 
 
 
 
 

7736/R - Truhla blízká Třebíčskému typu, 2/4 19. století,
v. 68 x š. 120 x hl. 65 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Truhla patří k variantě typu Třebíčského žíhaného fondu. Je doložen ve sbírkách
Etnografického odd. NM v Praze, Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně a v Muzeu Vysočiny Pelhřimov. Vyskytuje se v prvé polovině 19. století na Jihlavsku, Pelhřimovsku a Třebíčsku.
 
 

 
 
 
 

 

7817/R - Skříň s malbou polí přes pokosené rohy, 1/3 19. století, Pelhřimovsko,
v. 185 x š. 118 x hl. 43cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Skříň patří k Vysokomýtskému typu polí malovaných přes pokosené rohy. Je doložen ve sbírkách Etnografického odd. NM v Praze, Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně a v Muzeu Vysočiny Pelhřimov. V prvé polovině 19. století je rozšířen na Vysokomýtsku, Skutečsku, Poličsku a Pelhřimovsku.
 
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 

8207/R  - Čelo postele a detail postranice, 2/3 19. století, Pelhřimovsko,
složená postel – v. 91 x š. 110 x d. 194 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.
 
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

11943/R  - Truhla, 1/3 19. století, Pelhřimovsko,
z pozůstalosti Msgre. Vaňka, v. 74 x š. 109 x hl. 64cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Patří k nejstaršímu znázornění stromu života vyrůstajícího z kořene. Je doložen ve sbírkách Etnografického odd. NM v Praze a v Muzeu Vysočiny Pelhřimov. Vyskytuje se na Vysočině od konce 18. století do poloviny 19. století.

Níže detail pole levého boku a víka truhly.
 
 

.

 
 

.

11946/R  - Detaily polí čela truhly se sv. Janem Nepomuckým a sv. Františkem,
       ze Skrýšova a Služátek, okr. Havlíčkův Brod,
první 1/2 19. století, v. 53 x š. 111 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

11947/R  - Víko truhly, 1/2 19. století, Pelhřimovsko, š. 103 x 50 hl. cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.
 
 
 
 
 
 
 

  .

51/78  - Skříň s malovaným stromem života vyrůstajícím ze stylizovaného kořene,  2/3 19. století, Pelhřimovsko,  zakoupena r.  1978 od Jaroslava Krause z Poříčí (místní část obce Křelovice, okr. Pelhřimov) čp. 14;
v. 200 cm, š. 123 x hl. 52 cm,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.
 
 
 
 
 
 
 
 

b.č. - Kolébka na kolébadlech s bočnicemi s brlením, Chodsko,
 v. 65 x š. 49 x d. 98cm, v nejširší části kolébadla 86 cm,
níže detail bočnice s růží v poli,
majetek Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Patří k zdobnému typu Chodské růže. Je doložen ve sbírkách Etnografického odd. NM v Praze, v muzeích jihozápadních Čech a v Muzeu Vysočiny Pelhřimov. Vyskytuje se v polovině 19. století na Šumavě.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Výběr nábytku a fotografie PhDr. Markéta Skořepová,
Muzeum Vysočiny Pelhřimov.

Texty a počítačová úprava obrázků PhDr. Marek Turnský,
Etnografické odd. Národního muzea v Praze.
 

Pelhřimov - Praha, podzim 2012