dle územněsprávního členění z roku 1855,
okres : Novopacký, Semilský, Turnovský, Rokytnický, Trutnovský, Vrchlabský, Žacléřský, Broumovský, Dobrušský, Jaroměřský, Náchodský, Rychnovský, Jilemnický, Jičínský,  Žamberský, Novodvorský

71.Vrchlabský beránkový typ. Je doložen sedmi truhlami a misníkem z Heřmanových Sejfů z Vrchlabska z poloviny 19. století. Společným rysem tohoto typu je malovaný ležící beránek se stuhou na krku. Spočívá na váze mezi květy, nebo na středu nahoře otevřeného věnce, na řádce růží, nebo v páru po stranách květináče s květy. Ráz malby květin je podobný způsobu malby v horním Pojizeří. Beránek (Agnus Dei), symbol nevinné oběti Ježíše Krista, je zde spojen s prosperitním a ochranným květinovým symbolismem. Malba je provedena na holém dřevě i na křídovém, šepsovaném (viz) podkladu. Ve sbírce je tento typ zastoupen misníkem datovaným 1856 - 94009 a truhlami 93918, 93919, 93920, 93897, 93899 a 111031. Mimo truhly 93897 získané z Javorníku u Vrchlabí jsou ostatní kusy z Heřmanových Sejfů, pravděpodobného místa výroby. Poslední truhla s motivy beránků datovaná 1838 a určená z Trutnovska, má inventární číslo 78997.
O rok starší pultový misník stejného provedení, ze stejné dílny, datovaný 1855, je uložen ve sbírce Muzea Podkrkonoší v Trutnově. Pěknou truhlu s motivem beránků představuje též Krkonošské muzeum ve Vrchlabí. Také ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích najdeme pěkný misnik beránkového typu (viz). Stejně tak truhlu s motivem beránků najdeme v soukromém vlastnictví ( viz ).
 
 

Samostatnou podskupinu beránkového typu představují truhly, kde je na přednici  motiv  beránka   rámován šablonovým pásem. Ve sbírce je zastoupen truhlou 93899 z poloviny 19. století, získanou z Heřmanových Sejfů na Vrchlabsku.
 
 

K truhlám kde jsou přednice zdobené šablonami, patří dále  truhla 93915 z roku 1862 se šablonovým pásem,získaná ze Starého Města na Trutnovsku, a truhla 93917 se šablonovým rámováním polí z Heřmanových Sejfů na Vrchlabsku datovaná 1826.
 
 

Pěknou sbírku malovaného nábytku s motivem beránka a se šablonovou výzdobou vlastní Muzeum Podkrkonoší v Trutnově.S jeho souhlasem můžeme srovnat některé další kusy a utvořit si tak ucelenější představu o tomto fenoménu.