dle územněsprávního členění z roku 1855
okresy : Novopacký, Semilský, Turnovský, Rokytnický, Trutnovský, Vrchlabský, Žacléřský, Broumovský, Dobrušský, Jaroměřský, Náchodský, Rychnovský, Jilemnický, Jičínský, Žamberský, Novodvorský

66.Vysocký typ byl vyráběn ve Vysokém n. Jizerou a v jeho okolí (Sklenařice, Paseky n. Jizerou) v prvé polovině 19. století truhlářskými rody Čermáků, Štěpánků a Nesvadbů. Vysocký typ truhel, skříní a misníků v rázu lidového baroka má modravé, zelenavé a žlutavé fondy. Světle modré jsou pak dále zdobeny hubkováním tmavší modrou barvou. Zdobná pole mají bílou nebo žlutavou půdu rámovanou cca 1 cm silnou červenou linkou nahoře zvednutou do oblouku. Hlavní motiv v poli tvoří květináč nebo košíček se třemi růžemi, nad nimiž se tyčí květy karafiátů nebo tulipánů, oba se symboly zmnožení, kýženého pokračování rodu, malovaného v podobě výhonků tzv. množících lístků. Tento typ ve sbírce představují truhly datované 1823 - 91706, dat. 1852 - 59817 dat. 1840 - 107993, dat.1826 - 38046, dat. 1847 - 93900  a skříň s P.Marií Svatoňovickou a sv. Janem Nepomuckým datovanou 1838 - 4949, skříň 38042 s "Pomonou" a skříňové misníky 59816 datovaný 1852 a 93959 a pultový mistník 97969 s neobvyklým motivem zmnožení.K vysockému typu se řadí i truhla s přiklíženými sloupky s malovanou sv.Barborou 4953 a skříň Nč.624 se sv.Václavem a sv.Ludmilou ze Sklenařic, datovaná 1809. Do rodiny vysockého typu patří i skříň datovaná 1817 ze soukromém majetku.
 
 

Literatura :

Stránská,D.:
   Tvůrci lidového umění.Výroba v Pasekách nad Jizerou a v Sobotce.
   In.: Český lid.43,Praha,1956,S.124-130

Johnová,H.;Staňková,J.;Baran,L.:
   Lidový malovaný nábytek v českých zemích.
   Praha,1989

Burgert P.:
   Malující truhlář.
   In.: Krkonoše, Jizerské hory. 6/09,Vrchlabí,2009,S.5-9

Schier,B.:
   Haus und Hausrat.
   In.: Heimatkunde des Bezirkes Friedland
   in Böhmen.II,4,S.326-355,Friedland,1929