okr. Lipnický, Valašskomeziříčský, Ostravský, Rožnovský, Vsetínský

95.Typ pazené výzdoby,známý ze súsků (skřihů) užívaných od středověku v Karpatech, Alpách, Skandinávii a i jinde v Evropě. Běžný na Slovensku, u nás pak na Těšínsku, Valašsku, Slovácku a i dále na Moravě a v Čechách. Nejstarší datované súsky s touto výzdobou jsou dochovány z 1. poloviny 18. století. Venkovská produkce takto zdobených súsků je doložena, až do 2.světové války.
Pojmenování zdobné techniky pochází od pazníku, vedle sekery a pořízu nářadí nepostradatelné k hotovení súsků. Pazník vykovaný z ocelového prutu má dolní část ohnutou a vybroušenou do břitu tvaru "U". Pro účel vystrouhání drážek do rohových štenýřů k zasunutí stěn súsků činí rádius břitu cca 5-20 mm. Pro účel výzdoby se pak rádius břitu pohybuje kolem 1-3 mm. Pazník na zdobení odvíjí z plochy úzkou třísku a zanechává žlábek odpovídající tvaru břitu. Podobnou stopu vytváří šindelářský struh při výrobě šindelů.
Pazník, zasazený do držadla a vedený příložníkem nebo volnou rukou zanechává přímé stopy. Vznikají tak obyčejné linky rámů, vzor rybí kost, mřížka, smrkové stromy, a primitivní postavičky složené z krátkých přímek a pod. Na některých kusech byly přímé stopy vytvářeny též hoblíkem zvaným výžlabník (viz). Pazník umístěný v rameni kružidla pak tvoří kružnice a její díly. Kombinací přímých a kružnicových stop tak vznikly často velmi komplikované vzory, představující solární a astrální symboliku (viz hesla slunce, hvězdy). Zdobný výraz omezený zcela možnostmi tohoto nářadí je dále rozvíjen barvením oddělených nebo celých pazených ploch. To probíhalo dříve přirozeným způsobem tj. zakouřením na dýmných půdách. Před zakouřením byl kus natřen olejem, lojem, nebo omastkem a podle doby expozice se měnila barva povrchu dřeva, nejprve do červena a po delší době až do černa. V menší míře se též k barvení ploch užívaly barevné hlinky. Některé súsky pak byly na konec vyleštěny do vysokého lesku. Zvláště působivé jsou takové, které byly nejprve obarvené a pak teprve pazené. Využívalo se tak postupu a efektu obdobného, jako u sgrafita.
Vedle dvaceti súsků převážně ze Slovenska, zastupují ve sbírce Vsetínsko dva výstavní kusy 34475 získané v Jablůnce a 22266  ve Zděchově.
 
 

Literatura :

Stránská,D.:
   Súsky-sloupkové truhly v evropských zemích.
   In.:Časopis Slezského muzea XI, Opava, 1962,S.81-102