dle územněsprávního členění z roku 1854Domažlicko
45. Domažlické kvítkové
rohy jsou součástí
výzdoby rámů zdobných polí na Domažlicku i dále na Šumavě od konce 18.
stol. do poloviny 19. stol. V souladu s rodovým symbolismem představují
z rohů rámů zdobných polí směrem do pole
vyšlehující kvítky pokračování rodu, nebo chcete-li "expanzi potomků do
světa". Starší kusy mají symbolické kvítky plně vyvinuté, tak jak je vidíme
na kolébce NČ 993. Pozdější mají na
rozích již jen malířskou zkratku připomínající květ lilie.
Ke starším v naší sbírce počítáme
koutní skřínku z Domažlic 4397. K mladším
ze třicátých let etážový misník 94045 datovaný
1831 s komponovaným IHS a ze stejného roku pak vzácnou truhličku 39539
s malbou Trojjedinosti. Truhlička 37402
s P. Marií je stejného rodu a je mladší o deset roků, je datovaná 1841.
Řadu uzavírá spižní almárka
39535 z roku 1850. Nábytek s kvítky
v rozích můžeme dále spatřit ve sbírkách Městského muzea ve Volyni na skříni
datované 1841 pod č.318/81. stejně jako i v dalších musejních sbírkách
na Šumavě. Zdobení kvítkovými rohy však obecně nabývá v průběhu 2/3 19.
století obliby i v mnohem vzdálenějších krajích. Příkladem poslouží truhly
z Bílovecka, Valašsko Rožnovska, nebo Novojičínska. V Muzeu
Novojičínska takovou mají pod č.i.5950.
Lístky
a úponky představují další variantu výzdoby rohů zdobných
polí na malovaném nábytku na Šumavě. Podobně jako kvítkové rohy vyšlehují
do fondu z rohů zdobných polí do čtyř stran, úponky a lístky navíc na přednici
v dolní partii rámů jakoby zrcadlově směřují do středu pole. (Viz detail)
Příslušnost k nábytku Šumavy a Šumavského Podlesí potvrzuje i kánon malby
vázy s bíle malovanými esovými oušky.(viz kap.34)
Tato varianta je ve sbírce zastoupena truhlou z Draženova o. Domažlice
pod č.i. 33472