Domažlicko
dle územněsprávního členění z roku 1854
okresy: Hostouň, Horšovský Týn, Poběžovice, Domažlice, Kdyně

45. Domažlické kvítkové rohy jsou součástí výzdoby rámů zdobných polí na Domažlicku i dále na Šumavě od konce 18. stol. do poloviny 19. stol. V souladu s rodovým symbolismem představují z rohů rámů zdobných polí směrem do pole vyšlehující kvítky pokračování rodu, nebo chcete-li "expanzi potomků do světa". Starší kusy mají symbolické kvítky plně vyvinuté, tak jak je vidíme na kolébce NČ 993. Pozdější mají na rozích již jen malířskou zkratku připomínající květ lilie.
Ke starším v naší sbírce počítáme koutní skřínku z Domažlic 4397. K mladším ze třicátých let etážový misník 94045 datovaný 1831 s komponovaným IHS a ze stejného roku pak vzácnou truhličku 39539 s malbou Trojjedinosti. Truhlička 37402 s P. Marií je stejného rodu a je mladší o deset roků, je datovaná 1841. Řadu uzavírá spižní almárka 39535 z roku 1850. Nábytek s kvítky v rozích můžeme dále spatřit ve sbírkách Městského muzea ve Volyni na skříni datované 1841 pod č.318/81. stejně jako i v dalších musejních sbírkách na Šumavě. Zdobení kvítkovými rohy však obecně nabývá v průběhu 2/3 19. století obliby i v mnohem vzdálenějších krajích. Příkladem poslouží truhly z Bílovecka, Valašsko Rožnovska, nebo Novojičínska. V Muzeu Novojičínska takovou mají pod č.i.5950.
 
 


4397                        94045
 
 
 
 

39539                       37402



39535 (v.195 s policí x š.99 x hl.41cm)










Lístky a úponky představují další variantu výzdoby rohů zdobných polí na malovaném nábytku na Šumavě. Podobně jako kvítkové rohy vyšlehují do fondu z rohů zdobných polí do čtyř stran, úponky a lístky navíc na přednici v dolní partii rámů jakoby zrcadlově směřují do středu pole. (Viz detail) Příslušnost k nábytku Šumavy a Šumavského Podlesí potvrzuje i kánon malby vázy s bíle malovanými  esovými oušky.(viz kap.34) Tato varianta je ve sbírce zastoupena truhlou z Draženova o. Domažlice  pod č.i. 33472