dle územněsprávního členění z roku 1855Chebsko
Oproti jiným krajům se nábytek Chebska vyvíjel
ve zvlášť příznivých podmínkách. Na území, kde se stýkaly dvě vyspělé kultury,
pracovali v 18. i v 19. století zdatní truhláři a talentovaní malíři. Chebsko,
již tehdy v Evropě proslulé svým uměleckým řemeslem, lázeňstvím a kulturním
životem, bohatými impulsy motivovalo výzdobu nábytku. Vznikl tak nábytek
nezaměnitelný s jinými českými, ale ani německy hovořícími kraji. Je to
nábytek, který nejvíce čerpal ze slohové výzdoby rokoka, klasicismu, empíru
a biedermeieru. V tomto kraji, vedle květinových motivů, zdobí zejména
dveře skříní alegorie ročních dob a běhu života, galantní scény, páry v
dobovém šatu, turkománie, medailony, krajiny, poutní,
výletní a lázeňská místa, jako Chlum n. Ohří, Karlovy Vary, Františkovy
a Mariánské Lázně a d., dále romantické zříceniny a hrady, zejména Kynšperk
a Seeberg. Z čistě lidových motivů pak vynikají malované selské svatby,
krojovaní mládenci a panny a křesla s figurálním brlením s námětem svatby
a křtu.
Jako příklad nábytku s vedutami měst uvádím
truhlu 93935 s typickým chebským malováním
stromů s tupovanými patry se sedícími ptáky - zástupnými symboly lásky
a svatby.
dle územněsprávního členění z roku 1855Chebsko
46.
Chebský
typ stromů s tupovanými patry - zdobí nejstarší dochované
kusy malovaného nábytku z Chebska. Nacházíme jej na žlutavých, téměř čtvercových
polích truhel a na jednodvéřových šestibokých skříních se zeleným až tmavozeleným
fondem. Signifikantní znaky tohoto typu jsou vysoký kmen, kde zhruba od
poloviny výšky stromu jsou v tupovaných řádcích nad sebou malována jednotlivá
patra větví. Řádky se obyčejně směrem vzhůru zkracují. Počet pater varíuje
od tří do devíti. Stromy jsou navíc, jakoby prudkým větrem, ohnuty. Takovéto
stromy tvoří centrální motiv, někde s ptákem ve větvích, jinde vyplňují
pozadí figurálního motivu. Na svatebních skříních pak přistupují starší
zaniklé malované symboly námluv a věrnosti tj. lov na jelena a pes provázející
mládence a pannu. Dále symboly lásky tradované dále v 19. století a malované
volně na fond. Jsou to srdce, různobarevní ptáci a prosperitní květinové
symboly. Především karafiát s prvky zmnožení (viz).
Tyto vzácné unikáty svatebních skříní vlastní po jednom kuse ve svých sbírkách
Rakouské Národopisné museum ve Vídni a národopisné oddělení Národního muzea.
Ve
Vídni uložená svatební skříň je datovaná 1793, naše 93989
je o šest let mladší datovaná 1799. Vedle ní máme ve sbírce ještě jednu
skříň 101030, kde stromy s tupovanými
patry tvoří centrální motiv. Zajímavý je u těchto starých skříní především
jejich symbolismus. (viz odd. o symbolice srdce,
jelena,
psa,
ptáčka
a d.)
Dokládá jej i skříň Nb150
z Chebského muzea. Zástupné obrazy ptáků, štvaní jelena, znázorňují atributy
svatby.
U jedno dvéřové šestiboké skříně dat. 1799
je v horním poli výjev mládence se psem v krajině,
dole děvče se psem v krajině. Nad dveřmi mezi ptáčky srdce
hořící láskou na půl světlé, napůl tmavé. Pes zde zastupuje symbol věrnosti,
stínované srdce symbol trvalé lásky, doslovně ve dne i v noci.
(viz
heslo)
Pro porovnání uvádím nejvýznamnější přírůstek
sbírky lidového nábytku posledních let, přírůstek z roku 2006 vedený pod
č.i.115186, dvoudvéřovou svatební skříň datovanou
1803 s motivem jelena, ptáků a novomanželů.
Literatura:
Hoffmann,J.:
Einrichtung des ländlichen Hauses im weiten
Umkreise von
Karlsbad. In: Unser Egerland. X, Cheb,
1906
Hoffmann,J.:
Die Ländliche Bauweise,Einrichtung und
Volkskunst des
18. und 19. Jahrhunderts der Karlsbader
Landschaft.
Karlsbad, 1928
Mladějovská,M.:
Malovaný chebský nábytek. In: Karlovarsko
I., S. 125-144,
Karlovy Vary, 1958
Schmidt,L.:
Werke der alten Volkskunst, Mnichov, 1979,
S. 63
Votroubková,I.:
Malovaný nábytek ve sbírkách chebského
muzea.
In : Zprávy chebského muzea a okresního
archivu, 1/1982,
S. 57-67, Cheb, 1982
Votroubková,I.:
Chebský lidový nábytek.
Katalog sbírky Chebského muzea.
Cheb,
1999
stran nábytku je užitečná tato internetová
adresa
Chebského muzea