Horní
Lužice
58.Herrenhutský
nábytkový typ,četný import 18. století, zastoupený v muzeích
i v soukromí.
Vznikl a byl vyráběn v bratrské
truhlárně v Herrenhutu, česky v Ochranově
v Horní Lužici.
Exulanti ze severní Moravy se začátkem
18. století usídlili na panství hraběte Mikuláše
Ludvíka z Zinzendorfu a založili zde církev
Moravských bratří. Byli zdatní řemeslníci. Koncem 18. století kvalita
jejich výrobků byla srovnávána s produkcí londýnských řemeslníků. Víru
i řemeslo šířili i v zakládaných misiích v Laponsku, v Grónsku, v severní
a střední Americe a dále po světě.
Nejstarší skříně a truhly datované
okolo 1720-30 jsou s největší pravděpodobností nábytky, které si exulanti
dovezli z Moravy. Mají základní elementy výzdoby pozdější Herrenhutské
produkce. Jde tedy o kusy vyrobené na Moravě, které však v původní domovině
nejsou doloženy.
Motivy malby a způsob výzdoby jejich
nábytkové produkce je podřízena protestantské religiozitě. Nezobrazují
člověka, jen letopočty a žehnající nápisy, obé rámované rostlinnou výzdobou.
Ta zaplňuje i zbývající plochy. Dekor nenavazuje na tehdejší ani pozdější,
okolní Lužickou nábytkovou produkci.
Tektonická skladba skříní vychází
z gotické konstrukce. Stěny skříní jsou po obvodu dna a stropu přibity
kolíky. Přední a boční stěny dole přechází v ozdobně vykrajované
nohy. Vrch kryje shora nasunutá obdélná římsa vpředu obvykle zdobená krakorci
a nápisy. Z dochovaných jsou nejčastější skříně jednodvéřové, dále
pak skříně se dvěma dvířky nad sebou zvané chlebníky a konečně široké,
které mají ve frontě dveře dvoje. Tyto široké skříně, pro lepší transport,
jsou složeny ze dvou dílů které jsou stažené na stropu a dně klíny. Všechny
dveře jsou konstruovány z prken na sraz, na zadní straně nasunuté do horního
a dolního svlaku. Dále mají klapačky a otvírání zajišťují kované panty
s pásovými křídly přibitými na dveřích a stěně svrchu. Dveře jsou opatřeny
kovanými zámky vně s převážně trojúhelnými klíčovými krytkami.
Stěny truhel jsou v rozích spojeny
na rybinu. Dno je přichyceno ke stěnám kolíky. Spoj je zakryt ze tří stran
profilovanou obvodovou lištou. Víko je konstruováno na rám o dvou polích.
Traduje masivní gotickou konstrukci. Nastupující lehčí provedení víka na
bocích zasazených do drážky profilovaných lišt není u Herrenhutského typu
známa. Víko se vzadu otáčí v očkových závěsech. Vpředu uvnitř je víko opatřeno
šipkovou západkou uzavíranou čelisťovým zámkem umístěným na přednici zevnitř.
Pod víkem vlevo je přítruhlík s víkem které po otevření může podpírat
víko truhly v otevřené poloze. Truhly obvykle stojí na hranolových nohách,
nebo na ližinách.
Herrenhutské skříně i truhly mají
společné zdobné prvky. Jsou to obvykle dvě mandorly na dveřích skříní pod
sebou na přednicích truhel vedle sebe. Tvoří je malovaný rám s rozvilinovým
akantem, expresně pojatý a kolem s rozmáchlými tahy malovaných stonků,
listů a květů s čtyřlistovým okvětím. Odnože vyplňují zbývající plochu
fondu. Uvnitř polí jsou nápisy a letopočty. Fond skříní i truhel je napuštěn
lněným olejem. Takto připravený povrch smrkového dřeva je pak natřen v
barevných valérech zelené, modré, hnědé, žluté, červené a černé. Všechny
jsou často lomené šedou. Zmíněné barvy mají původ v minerálních pigmantech
získávaných z místních ložisek. Žlutá je směsí vaječného žloutku a vápna.Červená
je také organického původu a pochází z volské krve. Černá barva se připravovala
z lipových sazí. Zmíněné pigmenty jsou součástí lněného oleje a u malby
vaječné tempery. Finální nátěr tvoří emulze včelího vosku, který dodává
lesk a chrání před vlhkostí.(viz)
Ve sbírce etnografického odd. Národního
muzea zastupuje Herrenhutskou produkci skříň 97405 datovaná 1749 a truhla
93937 datovaná 1762.
97405
-
Herrenhutská skříň, Horní Lužice
datovaná
1749,
na
římse je nápis:
"Hoff
nur auf gottes güte die Bringt dir den Seegen Mitte"
v horní
mandorle je nápis:
"Jesus
ist ... seegen ... alles ist an ihm gelegen"
v dolní
mandorle je nápis:
"An
Gottes Seegen ist alles gelegen:
in
dem Jahr Christi 1749"
foto
Jan Pohunek
93937
- Herrenhutská truhla, Horní Lužice
datovaná
1762, v. 57 x š.120 x hl.62 cm,
v levé
mandorle je nápis: Anno
v pravé
mandorle je datování: 1762
foto
Aleš Hůlka, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy
Městské muzeum
v Sedlčanech má ve sbírkách výjimečnou Herrenhutskou skříň, kde nahoře
nad dveřmi horní obvodovou římsu nahrazuje vykrojený svorkový motiv. Má
malované pětilisté květy (růže?). To napovídá, že by mohlo jít o objednávku
z jižních Čech. Herrenhutské skříně jsou totiž zdobeny výlučně se čtyřmi
okvětními listy. Skříň byla původně v majetku Eugenie Venzarové v obci
Radíč u Sedlčan.
Literatura:
Hahm,K.:
Deutsche Bauernmöbel.
Jena,1939
Karlinger,H.:
Deutsche Volkskunst.
Berlin,1937
Ritz, M.Josef, Gislind Ritz :
Alte bemalte Bauernmöbel. München, 1968
Sieber, Friedrich:
Bunte Möbel der Oberlausitz
Veröffentlichungen d. Institutes f. Deutsche Volkskunde,
Bd.6, Berlin 1955
Spamer, A.:
Sachsische Volkskunst.
Weimar,1943
Uebe,R.:
Deutsche Bauernmöbel.
Berlin,1924
Užitečné webové adresy:
Zittau
sachsen.museum-digital
skd-online-collection
Stollenschrank