Horní Lužice
58.Herrenhutský nábytkový typ,četný import 18. století, zastoupený v muzeích i v soukromí.
Vznikl a byl vyráběn v bratrské truhlárně v Herrenhutu, česky v Ochranově v Horní Lužici.
Exulanti ze severní Moravy se začátkem 18. století usídlili na panství hraběte Mikuláše Ludvíka z Zinzendorfu a založili zde církev Moravských bratří. Byli zdatní řemeslníci. Koncem 18. století kvalita jejich výrobků byla srovnávána s produkcí londýnských řemeslníků. Víru i řemeslo šířili i v zakládaných misiích v Laponsku, v Grónsku, v severní a střední Americe a dále po světě.
Nejstarší skříně a truhly datované okolo 1720-30 jsou s největší pravděpodobností nábytky, které si exulanti dovezli z Moravy. Mají základní elementy výzdoby pozdější Herrenhutské produkce. Jde tedy o kusy vyrobené na Moravě, které však v původní domovině nejsou doloženy.
Motivy malby a způsob výzdoby jejich nábytkové produkce je podřízena protestantské religiozitě. Nezobrazují člověka, jen letopočty a žehnající nápisy, obé rámované rostlinnou výzdobou. Ta zaplňuje i zbývající plochy. Dekor nenavazuje na tehdejší ani pozdější, okolní Lužickou nábytkovou produkci.
Tektonická skladba skříní vychází z gotické konstrukce. Stěny skříní jsou po obvodu dna a stropu přibity kolíky.  Přední a boční stěny dole přechází v ozdobně vykrajované nohy. Vrch kryje shora nasunutá obdélná římsa vpředu obvykle zdobená krakorci a nápisy.  Z dochovaných jsou nejčastější skříně jednodvéřové, dále pak skříně se dvěma dvířky nad sebou zvané chlebníky a konečně široké, které mají ve frontě dveře dvoje. Tyto široké skříně, pro lepší transport, jsou složeny ze dvou dílů které jsou stažené na stropu a dně klíny. Všechny dveře jsou konstruovány z prken na sraz, na zadní straně nasunuté do horního a dolního svlaku. Dále mají klapačky a otvírání zajišťují kované panty s pásovými křídly přibitými na dveřích a stěně svrchu. Dveře jsou opatřeny kovanými zámky vně s převážně trojúhelnými klíčovými krytkami.
Stěny truhel jsou v rozích spojeny na rybinu. Dno je přichyceno ke stěnám kolíky. Spoj je zakryt ze tří stran profilovanou obvodovou lištou. Víko je konstruováno na rám o dvou polích. Traduje masivní gotickou konstrukci. Nastupující lehčí provedení víka na bocích zasazených do drážky profilovaných lišt není u Herrenhutského typu známa. Víko se vzadu otáčí v očkových závěsech. Vpředu uvnitř je víko opatřeno šipkovou západkou uzavíranou čelisťovým zámkem umístěným na přednici zevnitř. Pod víkem vlevo je  přítruhlík s víkem které po otevření může podpírat víko truhly v otevřené poloze. Truhly obvykle stojí na hranolových nohách, nebo na ližinách.
Herrenhutské skříně i truhly mají společné zdobné prvky. Jsou to obvykle dvě mandorly na dveřích skříní pod sebou na přednicích truhel vedle sebe. Tvoří je malovaný rám s rozvilinovým akantem, expresně pojatý a kolem s rozmáchlými tahy malovaných stonků, listů a květů s čtyřlistovým okvětím. Odnože vyplňují zbývající plochu fondu. Uvnitř polí jsou nápisy a letopočty. Fond skříní i truhel je napuštěn lněným olejem. Takto připravený povrch smrkového dřeva je pak natřen v barevných valérech zelené, modré, hnědé, žluté, červené a černé. Všechny jsou často lomené šedou. Zmíněné barvy mají původ v minerálních pigmantech získávaných z místních ložisek. Žlutá je směsí vaječného žloutku a vápna.Červená je také organického původu a pochází z volské krve. Černá barva se připravovala z lipových sazí. Zmíněné pigmenty jsou součástí lněného oleje a u malby vaječné tempery. Finální nátěr tvoří emulze včelího vosku, který dodává lesk a chrání před vlhkostí.(viz)
Ve sbírce etnografického odd. Národního muzea zastupuje Herrenhutskou produkci skříň 97405 datovaná 1749 a truhla 93937 datovaná 1762.
 
 

97405 - Herrenhutská skříň, Horní Lužice
 datovaná 1749,
na římse je nápis:
"Hoff nur auf gottes güte die Bringt dir den Seegen Mitte"
v horní mandorle je nápis:
"Jesus ist ... seegen ... alles ist an ihm gelegen"
v dolní mandorle je nápis:
"An Gottes Seegen ist alles gelegen:
in dem Jahr Christi 1749"
foto Jan Pohunek


93937 - Herrenhutská truhla, Horní Lužice
 datovaná 1762, v. 57 x  š.120 x hl.62 cm,
v levé mandorle je nápis: Anno
v pravé mandorle je datování: 1762
foto Aleš Hůlka, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy


 
 
Městské muzeum v Sedlčanech má ve sbírkách výjimečnou Herrenhutskou skříň, kde nahoře nad dveřmi horní obvodovou římsu nahrazuje vykrojený svorkový motiv. Má malované pětilisté květy (růže?). To napovídá, že by mohlo jít o objednávku z jižních Čech. Herrenhutské skříně jsou totiž zdobeny výlučně se čtyřmi okvětními listy. Skříň byla původně v majetku Eugenie Venzarové v obci Radíč u Sedlčan.
 
 

Literatura:

Hahm,K.:
Deutsche Bauernmöbel.
Jena,1939

Karlinger,H.:
Deutsche Volkskunst.
Berlin,1937

Ritz, M.Josef, Gislind Ritz :
Alte bemalte Bauernmöbel. München, 1968

Sieber, Friedrich:
Bunte Möbel der Oberlausitz
Veröffentlichungen d. Institutes f. Deutsche Volkskunde, Bd.6, Berlin 1955

Spamer, A.:
Sachsische Volkskunst.
Weimar,1943

Uebe,R.:
Deutsche Bauernmöbel.
Berlin,1924

Užitečné webové adresy:

Zittau

sachsen.museum-digital

skd-online-collection

Stollenschrank